Jdi na obsah Jdi na menu
 

Venčení v zimním období

18. 11. 2007

Nenávidím zimu. Je to na pytel. Člověk dojede domů z práce a už je tma. Na co potom je mi krásný okolí sídliště, kde se Arwen cítí nejlíp, když se tam bojím jít za tmy. Ani tak přitom nejde o všechny ty pobudy a uchyláky, co tam na mě určitě číhají, ale o to,že je tam spousta zvěře (hlavně divoký prasata) a vůbec netuším, kde co objeví ta naše zrzka a veme mi čáru. Mám totiž pocit, že pozná, že jí v tý tmě vůbec nevidím a zdrhne. Asi to bude mít i co dočinění s pubertou.

No, a díky tomu jsme začali praktikovat venčení alias „Zimní období“ . Funguje to asi takhle. V práci si díky sms nebo emailu dáme vědět s Katkou a Zuzkou. Občas jedem stejným autobusem s Kačkou a to mě pak nasadí do vozidla (mimochodem i když jedeme jen asi dva tři km, poutám se do bezpečnostního pásu – Katka je sice dobrá řidička, ale jistota je jistota a hlavně je skoro slepá), zajedeme ke mně, já vyběhnu pro Arwen, převléknu se a jede se do Zahořan (část Krakováku). Tam vypustí Citu na louku a holky si běhat okolo nás i trochu dál do lesíka podívat se jestli tam náhodou není nějaký ten zajíček či srnka (viď Arwen!!!). My s Katkou si to štrádujeme po (už vyšlapané) cestičce a kecáme. Po hodince dvou se buď odeberu domů, nebo ke Katce na kafe a její internet nebo mě Kačí sveze vozem zase domů.  Občas jde s námi i Zuzka s Bibi.

Obrazek
Zuzka ve tmě a zimě

Častěji však Zuzku a Bibi vidím, když Katka nemůže nebo se mi nechce pak od Katky šlapat domů. To se domluvíme a společně vyrazíme kousilínek na Bora. Holky se u nás moc nezdržují, ale tak blízko lidem se snad zvěř nenachází. Horší je to, že je tam přece jenom větší provoz a ani jedna z fenek si neuvědomuje,že jí auto může ublížit, takže neustále střežíme silnici. A samo,že taky kecáme. Když je nám už opravdu velká zima, tak se odebereme domů, nebo jde Zuzka na kafe za mnou a Bibi na rvačku za Arwenou.

Není to sice nic moc aktivita, ale jak jinak máme ty psy utahat? Jasně když se podaří (tak jednou dvakrát týdně) že dorazím dřív domů – za světla, jdeme na pořádnou prochajdu a to sebou beru i disky nebo míček, aby ta naše zdrhačka neměla možnost se vytratit. To je pak fakticky utahaná a druhý den spinká jako miminko.

Ještě chci zmínit, že je fajn používat různé svítící obojky nebo alespoň rolničku na obojku. Ono je totiž super vědět, kde se pes nachází J

Pokud máte někdo nějaký nápad, co se psem ve tmě, dejte vědět.

Obrazek

Obrazek

Obrazek
Katka a

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA