Jdi na obsah Jdi na menu
 

První dny Agátky v novém domově

6. 12. 2008

Jakmile jsme přijeli domů, Agí udělala za dveřmi loužičku, okoukla celý byt, popadla první válející hračku na zemi a začala se s ní producírovat po bytě. Arwen byla ráda, že si může pohodlně ležet v posteli a že jí páníček dá něco dobrého. Na Agí reagovala stejně jako na většinu malých a zbrklých štěňat..."chce se mi zvracet, jakmile se ke mě přiblížíš". Na hraní moc nálady nebylo.

Během večera, kdy my jsme na holky moc času neměli a snažili jsme se vybalit co nejvíc věcí, jsem zpozorovala, jak si hrají na posteli. Nevěděla jsem, jak to vzniklo, ale hrály si tam tak půl hoďky určitě. Už tehdy jsem si všimla, že Agí je nejraději na hřběte Arwen a že se jen tak položit nenechá.

Potom toho obě nechaly, sežraly svojí dávku žrádla vcelku bez problémů a šlo se spát. Agí už měla připravenou kennelku, kam chodí spát každou noc a kde také tráví čas, co jsou holky bez naší přítomností. Je na ní zvyklá a chodí tak ráda. Občas jí tam vleze i Arwen, i když ta normálně v noci spí s námi v posteli a před den na svém pelíšku.

Druhý den jsme vyrazili s Katkou a jejím Vojtou do výcvikové centra AJAX, kde si Arwen jako obvykle zakousala na figuranta Jirku a Agátka se přišla hlavně socializovat mezi pejsky. Ale i ona si vyzkoušela, jaké je to zabít kůžičku. Je prý moc šikovná a při správném vedení by z ní mohl vyrůst šikovný sportovní hafan. No uvidíme, co z nás vyroste.

Za celé dva dny jsem si kromě trošku bojácnějšího seznamování s ostatními pejsky nevšimla jediného náznaku, že by Agí byla nějak plašší, bázlivější nebo hysterická. Naopak je mnohem odvážnější než Arwen. Navíc je hodně fixovaná na lidi, takže každou chvilku se chce mazlit. Neustále nám nosí hračky abychom jí to házeli, nebo se alespoň přetahovali. I za Arwen s tím chodí, ta ale někdy náladu má a někdy ne.

Od pondělí začal normální provoz v naší domácnosti. Ráno se jde do práce a holky zůstávají doma, Agí v kennelce, Arwen na pelechu v jedné místnosti s Agátkou. Jsou celkem zticha a Agí se ani nesnaží kennelku zlikvidovat. Představovala jsem si to horší. Zatím žádná stížnost od sousedů. Odpoledne se jde ven. Většinou na hoďku - dvě, mám dost práce před vánoci, takže chodím později. Po vánocích to bude zase o chvilku déle. Většinou nechodíme sami, staří známí byli na Agátku moc zvědaví a všichni říkají to samé,že je mnohem menší než se zdála na fotkách a videu, že je to mazlík a pěkné torpédo. Na volno ji pouštím převážně jen tam,kde mám jistotu, že neuteče daleko a nic ji neohrozí. Hrozně málo reaguje na přivolání. Máme dojem, že má zafixováno, že jakmile ji zavoláme, ona přijde, tak ji chytneme a zavřeme. Musíme to zlomit, ale nejde to najednou. S Arwen jsou už smečka, běhají spolu, Ar malou chrání, když ji nějaký velký hafan "chce sežrat" apod. Naštěstí od ní chytá i to dobré jako že běhá s Arwen i ke mě, tak doufám, že se brzo to přivolání podaří alespoň tak jako u Arwen.

K ostatním pejskům s jistotou nejde, ale vydrží jí to tak na dvě minuty a pak by opět řádila.

Miluje bahýnko a co najde, to sežere. Nedávno jsem ji tahala z huby mrtvého ptáčka, to by naše lady Ar do pusy nikdy nevzala.

Máme se ještě hodně co učit. Agátka je jiná než Arwen a všechno bude mnohem těžší. Navíc je zřejmé, že šéfová bud Agí. Už dneska v jejich 6 měsicích si k Ar dovoluje hodně a Ar to přechází bez problémů. U nás bude Ar vždycky ta první, ale jak si to udělají ony, to necháme na nich.

 

Fotky z domácího prostředí a fotky, které udělala Katka s Citou, když přišli okouknout naší malou žíhanečku naleznete ZDE.

Fotky z AJAXU od Katky s Vojtou naleznete ZDE

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA