Jak se rekonvalescentujeme?....
Je to přesně pět dní po operaci.
Arwen od prvního dne žere. A pozor žere suché granule , sice se teda nepřejídá a sbajzne jen svojí porci a maximálně nějakou tu jinou dobrotu, ale i tak je to dost zvláštní. Kastrací to ale nebude, spíš tím, že jsme skoncovali s vymýšlením, co ta naše holčička bude vůbec papat a nezbývá jí nic jiného, než se pořádně nažrat. Její váha před kastrací byla něco málo přes 20kg. Nyní má pod dvacet, ale opravdu jde jen o desetinky. Pije normálně - alkoholička z ní nebude.
Ránu se nelíže, ale dorůstající chlupy na nožce a bříšku musí pekelně svědit, protože má neustále tendence se tam drbat a nebo olizovat. Snad to brzo doroste. Košilku už nenosíme. Za prvé proto, že si ránu opravdu nelíže a za druhé proto, že jí odírá na nohách. Jde to vidět i na některých fotkách.
Co se pohybu týče, řeknu to takhle. Druhý den po kastraci se očividně šetřila, nejspíš to hodně bolelo, třetí den už i popoběhla, ale na větší rychlost nebo vzdálenost si netroufla. Čtvrtý den mi zdrhla do druhého patra po schodech. No, spíš jsem si já neuvědomila, že jí mám vzít a ona ty dvě patra prostě vyběhla. A dneska jsme byli asi dvě hodinky venku. Nic velkého, jen jsme vylezli na Bora, s Bibi a Zuzkou a malým Martinem. Bylo nádherně, já mám půjčený foťák od Žiláků s Alfem, takže jsem byla v sedmém nebi. Mohla jsem si holky naše fotit ostošest a ještě to vypadá moc pěkně. No posuďte sami - galérku najdete na rajčeti. Arwen lítala jako šílená, děsně se divila, proč jsem nevzala míček nebo disk na házení, když dřepíme jen na Borech. Válela se v trávě, skákala, hrabala myšky a žrala bahno. Prostě naše Arwen je zpátky se vším, co k ní patří.
Doma se pak Arwen s Bibinou přetahovali o plyšáka a prováděli svoje klasické psí zápasy, ovšem kazené naším okřikováním. Přece jenom jsem o to břicho měla strach. Díky tomu, že foťák Žiláků umí i točit videa, natočila jsem holky, jak řádí.
A poslední info napíšu o páteční návštěvě u veterináře v Hořovicích. Tam byl sice s Arwen Standa, takže mám hodně zkreslené představy. Důležité je, že Arwen je naprosto zdravá a zvládá to dle veterinářky na jedničku. Dále že doktorka nás původně nechtěla ani přijmout, myslela si, že když jsme tak často zvání na kontrolu a ještě k tomu infuze, že jsme nějaký komplikovaný případ. Po telefonu jsem ji vyvedla z omylu a ona si to při prohlídce Arwen potvrdila. Na účet se koukala kvůli diagnoze Arwen, ale nevěřícné kroucení hlavou bylo prý znatelné.
V pátek 17.10.2008 jdeme na vyndání stehů. Antibiotika už nemáme brát, jen dobrat ty dva, co nám zbyly.
Děkujeme všem za podporu. Číst ty skvělé příspěvky v návštěvní knize nám dodávalo podporu a odvahu s tím něco dělat....více ale příště.