Jdi na obsah Jdi na menu
 

Monča - a jaká je ona?

11. 4. 2008

Jméno dle PP: Monika Pazderová
Domací jméno: "Monča"
Narozena: 15. června 1987

Obrazek

Matka: Renata (šampion ve vaření všejakých dobrot, výborná v domácích pracech, které panička po ní nezdědila - holt chyba v chovu, 1.misto v hledání myšek na zahradě - teda oni tomu říkají zahradničení a hlavně má složenou zkoušku z výkonu KDZ (krmení dravé zvěře) aneb "jak mě naládovat aby to nepoznala ani panička a hlavně ani páneček)

Obrazek


Otec: co to jako je? to jsem u ní nikdy neviděla.

Sourozenci: Vrh "M" - Michal, Monika, Milan a Malej Sam (všichni štěňata standartní, výstavně úspěšní, bohužel Monika byla jedina samice z vrhu a my chtěli fenku, takže jsme si ji museli s pánečkem vzít, i když je z vrhu nejslabší. Nejde jí to ani ve výstavním kruhu ani na výkonostních zkouškách).

Obrazek

Obrazek



Majitel: páníček Standa a já :-D (musíme se oní postarat, aby nám moc nezvlčela)

Obrazek



ObrazekAktivity: aktivně se věnuje hlavně poslušnosti. Každý den chodí na cvičák, aby tam cvičila dle pokynů cvičitele. Jediný povel, který jí tam jde asi nejlépe je "SEDNI". Párkrát jsem se tam byla podívat a kromě plno map a hromady papírů jsem tam nic zajímavého neviděla. Panička tomu svému cvičení říká, že je účetní v geodetické firmě. Jinak se věnuje hlavně mě a občas pánečkovi. Má moc ráda, když nezlobím a ona si může pokecat buď na prochajdě nebo u kafe s ostatníma ze své podrasy - homo kynologicus. Doma výkony moc nepodává a převážně sedí u PC. A abych jí moc nekřivdila - ráda peče a hlavně, když má někdo přijít na návštěvu - chce aby jí chválili.
A co má ráda?: mě, pánečka, kamarády (většinou s pejskama), všechny pejsky na světě (mě nejvíc a pak taky dědulu Andyho, co je u její matky Renči a taky třeba čokoládu, kafíčko, cigaretky (fuj!), muziku RnB (ještěže jsem jí odnaučila doma zpívat), knihy (většinou o psech), filmy (u kterých vzdychá a povídá, jak je to romantický) a jako každé správné,odrostlé štěně miluje svojí rodinku - tedy jako mojí rozmazlenkyni Renatu, její brášky a tátu.

Obrazek
Monča v obložení té nejlepší společnosti - psů a pejskařů

Tak snad jsem to napsala dost barvitě, abyste věděli, že být psem takové paničky není vždycky jen procházka růžovou zahradou. Ale já jí mám moc ráda. Nikdy bych jí za nikoho nevyměnila...no, možná za tu Renátku - ona má vždycky něco dobrého a všechno mi dovolí...ale to před Mončou psst. Byla by smutná, že není až tak úplně nejlepší.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA