Výstava s hovawartem Alfem 14.6.2008
Fotky, jak nám to s Alfem spolu šlo můžete vidět ZDE.
Jo, přiznávám výstavy mě baví. Jsem exhibicionista a tudíž mi nedělá velké problémy se někde vystavovat a že je u toho pes? To je jenom dobře. Takový bonus navíc.
Už dlouho s Píďovou plánujeme, jak jí půjdu běhat s Alfem do kruhu. Rokycanská výstava byla už dlouho dopředu plánovaná, ale i tak jsme si nenašli čas na nějaké to trénování. Alfa znám od malého štěněte a máme se moc rádi. Ale přece jenom vystavit tak obrovského psa bez tréninku? Ani já ani on nikdy nebyl v kruhu...no, jak tohle mohlo dopadnout?
Ráno mě Žiláci vyzvedli v Králováku a jelo se směr Rokycany. Tam se zaparkovalo, vyřídily se formality, obhlídlo okolí a stánky a honem na kafe. Na Píďe šla vidět nervozita, ale já jsem si nic nepřipouštěla. Vlastně to není můj pes, takže nějaký ohodnocení mi může být jedno, ne?! Nenápadně jsem si to šla vyzkoušet kousek dál na louku (či spíše letiště), jenže Alf je závislák a neustále se točil za paničkou...nechtěl ani běhat ani stát.
Nezbývalo než doufat, dala jsem si ještě jedno cigáro a pomalu se připravovala na nejhorší. S Píďovou jsme se bavili o takových věcech, jako že i VD je krásná známka, hlavně aby pana posuzovatele Adlta nesežral, až se bude chtít koukat na zuby nebo kontrolovat varlata nebo abych se moc neumazala, až mě bude táhnout po zemi z kruhu ven. Před námi bylo nahlášeno dle katalogu ještě spostu psů, jenže holandský ovčak nedorazil ani jeden a hovawart do třídy mladých taky ne. Típla jsem cigáro, popadla Alfa, shodila z něho zbytky trávy a šlo se. Vběh do kruhu jsme zvládli na jedničku i dokonce první postoj se celkem povedl, jenže pak Alfovi došlo, že nemá paničku a měl tendenci se točit dokola. Nějaká Monika a Adlt mu byli ukradení. Pak se začalo běhat tam a zase zpátky a mě bylo jasné, o co posuzovateli jde. Alf, pravda, má trošku volnější zápěstí a tzv. pádluje, což jde vidět právě z předního pohledu. I vzal si mě posuzovatel k sobě a povídá, abych se pokusila ho předvést tak, aby to nešlo vidět, že výbornou máme jasnou, ale s tím předvedením to na vítěze třídy není. Jenže já holka nezkušená sice dělala psí kusy, ale pádlování schovat neuměla, takže pan Adlt se rozhodl dát Výbornou 1 (nastoupili jsme do třídy sami). Krásný výsledek pro Alfa, horší už pro mě, přesto jsme byli moc šťastní a určitě začneme víc trénovat na podzim si dáme mezinárodku, aby nám toho výborného psa uchovnili :-D A za rok zase v Rokycanech, byla to totiž skvělá "rodinná" výstava, kam se určitě chceme ještě vrátit.
Gratulujeme Alfíku!!! Jsi krasavec a my to s Arwenkou dávno věděli.
Po výstavě se jelo pro Arwenku do Králováku, na oběd a švihem do Vlastějovic, kde byl už Standa s Milánkem a Samíkem (bráchové přijeli na víkend) plus Vampošáci (pionýrská skupina Vampoš je pořadatel letních táborů pro děti, kde hlavního vedoucího dělá Standa). Bylo totiž v plánu opravit louku po nedávných lijácích a strávit zbytek soboty a neděle v rekreačním středisku Radost, které je kousek od té louky a kde to máme moc rádi a oni mají rádi nás. Arwen s Alfem blbli ostošest, až si Arwen natáhla či nějak jinak poranila nohu a začala kulhat. Zbytek dne už jen proležela. Čekala jsem do neděle, zda to "nerozchodí", abychom nemuseli rušit domluvenou procházku na nedělní odpoledne, kdy mělo přijet spostu kámošů. Bohužel se to nepodařilo. Bylo mi to moc líto, ale určitě to nebude nic vážného a brzo to budeme moct zase naplánovat a tentokrát i uspořádat. V úterý jdeme na kontrolu se zánětem mléčné lišty (viz. "Život s Arwen"), takže jí to necháme i zrentgenovat.