Jdi na obsah Jdi na menu
 

Výlet s gordonkou Grace v Kutné Hoře 2.5.2008

6. 5. 2008

Fotky z výletu najdete u spoluvýletníků, protože já opět nefotila.
Ančí a Žufrik
Jitka s Majkym a Bojarem
Darja a Grace
Některé povedené jsem si půjčila sem do textu.

 

Obrazek
www.majky-pointr.estranky.cz

Vstávali jsme poměrně brzo, ale násilím z postele se musela vyhrabat jen Arwen. Po ranní hygieně, snídani a nabalení jsme odešli na autobus do Prahy. Cesta proběhla skvěle a i později v metru nebyl jakýkoliv problém. Na I.P.Pavlova byl domluvený sraz s Jirkou, který mi měl předat Tomáška. Přišli sice jen o chvilku později, ale i tak jsme nabrali ztrátu 15minut, takže jsem písla Jitce, která nás měla vyzvednout na Kobylisech, aby tam nemusela dlouho čekat.

 

Obrazek
www.gordonka.webgarden.cz

Naskládání do Jitčinýho formánka proběhlo nad moje očekávání, jen Majky nebyl moc nadšený, že v kufru krom Bojara má i Arwenku. Celou cestu dělal uraženého. Z Prahy jsme vyjeli ani nevím jak. Nikde žádné čekání. Před Říčanama jsme zjistili, že máme velký náskok před opožděnou Ivetou a Beou, která se za nás měla připojit a tak jsme vyrazili k Jitčiným rodičům na chatu. Sblajzli jsme štrůdl a hafani poopravili záhonky a natrhali pár tulipánů do vázy. Jen si je tam někdo musí posbírat :-D

 

Obrazek
www.welf.cz

Z Říčan do Kutné Hory se jelo skvěle. Kluci to zalomili hned za první vesnicí a probudili se až v Kutné Hoře. Všichni už na nás čekali. Hafanů šlo celkem osm a nějací ti lidé....Arwen, Tom, Majky, Bojar, Grace, Maila, Bea, Žufrik. S jménama dvounožců mám stále problémy. Po odšlapání pár set metrů na šňůrách se mohli hafani pustit. Já s Arwen přece jenom nespěchala, zdálo se mi to tam dost nepřehledné a kdoví co tam běhá po lese. Pak mě ale Milan odměkčil, žë jako určitě neuteče. No dvakrát vzala čáru za nějakým tím zajícem, ale opravdu po pár vteřinách to otočila. Dokonce jednou jsem honěnou kořist viděla a přesto to Arwen otočila a vrátila se ke mě. Nevím, jeslti je to tou důslednější výchovou...ale i tak mi udělala velkou radost. Samík si běhal po lesích, do vody jsem ho nepustila, chvilku si ze mě dělal tažného psa a opravdu šlapal bez řečí a až na nějaké to loudání vzadu byl báječný turista. O tom, že Milda to zvládne ujít jsem strach neměla. Hodně mi i pomohl s Tomáškem. Tom si totiž lítal kolem hafanů jak neřízená střela a bylo třeba ho vždycky odchyti, když jelo auto.

 

Obrazek
www.majky-pointr.estranky.cz

Cesta vedla opravdu nádhernou krajinou. Převážně lesem a kolem vody. Potkali jsme i malý vodopád a na konci nás čekal nádherný rybník, kde se snad smočil nakonec každý hafan, kromě pořadatelky Grace. No, možná do toho vodnění ještě doroste, protože její soukmenovec gordon Aron, který se k nám připojil plaval jako divý. Sice nechytil ani jednu kačenu, ale i tak to byl kouzelný pohled. Arwen jako klasicky předváděla skoky do vody. Ančí s Žufrikem se je podařilo i zachytit, koukněte k ní na web na fotky. Zde jsem taky udělali klasickou hromadnou fotku. S Tomem to bylo ale trošku složitější - jako ho udržet na jednom místě, tak jsem ho zkrátka přivázala za Arwenky postroj.   Dali jsme si sváču a pomalu se vraceli k vozidlům. Šlo se historickým jádrem města, takže to nádherně doplňovalo tu krásnou krajinu z cesty k rybníku.

 

Obrazek
www.welf.cz

Na parkovišti jsme dostali další nálož zmrzlinek od Zmrzlíka (Ančí a Žufrik). Mňam! Jahůdky nebo maliny v čokoládě nemají konkurenci :-D a pak se jen dojelo do Prahy. Opět kluci chrápali, tentokrát to zalomili i hafani a dokonce i já na chvilku zamouřila očka. To je jen důkaz, že s Jitkou se jezdí pohodově. Vyhodila nás jako luxusní taxík přímo na místě setkání s Jirkou, který si měl vyzvednout Toma v 18:00. Bohužel protože je to puberťák sklerotický nebo já nevím proč, dovolala jsem se mu konečně až v 18:45. Jeho odpověď, proč si ještě Toma nevyzvedl byla celkem zmatená a tak jsem prásklá vztekle telefonem, s klukama jsme sedli na nejbližší jedenácku a jeli Toma odvézt do Nuslí. Tam jsme byli pozváni na kafíčko. Kluci zasedli k PC a tudíž byli hodní jak beránci. Já si pokecala se skorotchýni a tchánem a rychle jsme pádili na Butovice, odkud nám měl jet bus v osm hodin do Králováku. Jenže jsme nějak neodhadli délku cesty a bus nám odjel. Takže nezbývalo nic jiného než čekat necelou hodinu na další. Kluci za zdlouhavé čekání dostali Kinder bueno a Coca Colu a celkem rychle nám to uteklo. Spustil se totiž takový slejvák a byly vidět i hromy, blesky takže o zážitek nebyl nouze.

 

Obrazek
www.majky-pointr.estranky.cz

Do postele jsem zalehli hned, co jsme dorazili v deset domů. Výlet se povedl, i když některé doplňkové zážitky bych si možná pro příště mohla odpustit.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA