Výlet s Brutem na Kosov 12.4.2008
za celou procházku jsem nevytáhla foťák z kabelky, takže všechna fota dělal Martin nebo Jana a já jim za to děkuji - galerie ZDE
Přes emaily a návštěvní knihy jsme s Janou, paničkou Bruttuse Elbruse Blue Heeler, jsme seznamovací procházku plánovali hodně dlouho. Nakonec nám to vyšlo v sobotu 12.4.2008.
Ráda jsem se přizpůsobila a nechala se vytáhnout do ukrutného krpálu (no, zas tak hrozný nebyl) na lom jménem Kosov. Tam se chodíme koupat v létě, ale nikdy jsme tam nešli pěšky, i když je to z Králováku, co by kamenem dohodil a zbytek doběhl. Snad nás odrazovala trasa vedoucí přes ne zrovna pěknou část Králováku, snad to byla trochu obava, jestli to vůbec najdeme...hlavní je, že nyní to díky Brutovým páničkům Janě a Martinovi vím a určitě se tam brzo vypravíme znovu.
Seznamování probíhalo přesně tak, jak jsem si myslela. Temperamentní australský honácký pes se bude chtít MOC kamarádit s Arwen a ona si bude hrát na dámu. Nezklamala, ze začátku měla stáhnutý ocásek a později, když zjistila, že Brut není vraždící stroj byla schopná chovat se jako normální sebevědomý pes. To správné vzrůšo nastalo v momentě, kdy si Brutík chtěl čuchnout ba i něco víc. Naše lady musela na všechny strany ukazovat, jaká je to krvelačná bestii a neustále se snažila Bruta odradit. Díky tomu (a díky pohotovému focení Martina) vzniklo spoustu nádherných fotek, na kterých to občas vypadá jako idylka mezi dvěma hafanama a na některých je to spíš o nelegálních psích zápasech. Musím zde uvést, že oba dva psi odešli po svých čtyřech a žádná krev netekla.
Po vyhrabání se krpálem na louku jsem chvilku kecali o všem možném (kolem psů) a pak se vydali přímo k zaplavenému lomu, kde si Brut smáčel tlapky a nohy a Arwen se rochnila jak velryba. Ale musím uznat, že kdyby nebylo jejího maniackého aportování čehokoliv z vody, vlezla by tam nejspíš jen jednou. Nechybělo ani Arwen oblíbené šrotování kořisti (klacku) a Brutova asistence "vykašli se na kus dřeva a pojď si hrát". Opravdu jsem se pohledem na ty dva musela smát.
Po tom, co se psi dostatečně vyráchali jsme si to namířili okolo lomu zpět na louku, z které jsme vyšli. Jenže trasa vedla hodně křovinatým terénem, takže jsem si poškrábala nohy. Arwen byla v lese na šňůře, mě volala maminka, zapálila jsem si cigaretu a do toho Arwen i Brut (aby se navzájem mohli podporovat) uviděli v lese srnku a já málem letěla po tlamičce přes to křoví. Myslím, že tento popis vypovídá o všem. O legraci nouze nebyla. Křoví i směr louka jsem zvládli a dokonce se nám i naskytl úžasný pohled na Kosov i okolní Králův Dvůr.
Z louky to pak šlo rychle. Taky jsem už celkem pospíchala. Doma na mě čekala Eliška, která chodí ke mě na doučování účetnictví.
Brutík je skvělý hafan a jeho páničci mě naprosto nadchli. Ráda s nima vyrazím příště zase a už teď se těším, jakou skvělou trasu mi ukáží přístě.