Trénink flyballu podruhé 22.9.2008
Teda, ne že bych čekala, že ten flyball bude nějak lehký, ale odhodlání vyrazit na druhý trénink jsem sbírala dost dlouho.
Díky tomu, že jsem měla zajištěný odvoz Standovo pažoutem místo courání busem jsem kývla,že jako jo a jelo se.
Na tréninku nás bylo o trošku míň než minule. Asi nebyli všichni tak stateční jako my :-D Šlo to rychleji, zase se rozběhávalo a cvičilo u boxu. Arwen už běhala přes dvě, pak tři a dokonce i čtyři překážky. Ani jednou nezávahala a řítila se vždycky přes překážky. Je to šikulka. U boxu byla taky šikovná, ovšem kazila jí to její panička. Páč jsem moc zbrklá a nesoustředím. Takže jednou zapomenu zavolat psa jménem, podruhé si málo našlápnu, potřetí jí zapomenu uklidnit a tak pořád dokola...počkat, divíte se, že jí musím uklidňovat, když normálně se psi hecují na míček? No, pokud jste četli minulý příspěvek z flyballu je vám to jasné. Arwen je pitbulí magor a pro míček by i tričko trenérky rozkousla :-D Ale musím ji opět pochválit, povely zůstaň a nesmíš ovládala bravurně a i když měla hodně velké nutkání si ten míček z mojí a trenérky ruky vzít neudělala to. Budeme muset ještě hodně trénovat. Hrozně si pochvaluji, že tam byl i Standa a viděl, jaké problémy nám dělá tím,že Arwen provokuje s míčkem v ruce, dráždí jí a pod. Nikdy si nenechal vysvětlit, že pak cvaká i po ruce a těle. Ne, jen po míčku či jiné hračce. Snad se polepší a začneme jí to odnaučovat i jinde než na tréninkách flyballu.
Určitě příště vyrazíme znovu. Vidím v tom sice hodně velké psychické vypětí pro mě i pro Arwen, ale taky velikou výzvu, že rychlost, kterou umí Arwen vyvinout, můžeme zúročit i jinde než na coursingu.
A kromě toho poznáváme díky flyballu skvělé lidičky a hafani.