Jdi na obsah Jdi na menu
 

První tréninky flyballu 8.9.2008

9. 9. 2008

Už dlouho jsme o tom uvažovali. Známe hodně pejsků, co běhají přes čtyři překážky a obrovskou rychlostí nosí zpět tenisák z tvz. boxu. Jen jsem to vlastně nikdy neviděla naživo, neviděla tu radost a neslyšela Arwen, jak moc by chtěla taky míček.

Zažla jsem tedy za holkama, co nám na výstavě Haf bez Obav ukazovali tento skvělý sport a zkusila nadhodit, že bychom to rádi taky vyzkošeli. Dostali jsem odpověď, že máme dorazit v pondělí od 20:00 do KK Letňany. Našla jsem si info na netu, naplánovala cestu a po doražení z práce jsem popadla Arwen a jela tam.

Cesta je náročnější a Arwen byla dost unuděná. Na místě už byli organizátoři, jejichž jména jsem si nestačila zapamatovat a spousta russelíků. Mimo russlů tam byla ale i border kolie, hladkosrstá kolie, appenzellský salašnický pes, pudlík, knírač, peruánský naháč a spousta dalších. Opravdu obrovský zájem o tento sport.

Po krátkém ale poučném výkladu na úvod se začalo s tzv. rozběhy. Znamená to, že pejsek přeskakuje postupně jednu, dvě, tři, čtyři překážky za balonkem, který mu psovod hází. Přitom ale psovod musí dávat pozor, aby pejsek byl vyhecovaný natolik, aby překážky neobíhal. Je to hodně o souhře s soustředění. Arwen je pošuk na cokoliv, co jí hodím. Takže překážky neoběhla ani jednou. Je šikulka. Z toho jsem v počátku měla největší strach.

Problém se ale objevil až později. Na nácviku sebrání míčku z plochy připomínají box. Šlo o to zjistit z jaké strany pejsek míč bere a kam se otáčí při návratu k psovodovi. Dle instrukcí na netu jsem doma vyzkoušela, kam se Arwen točí a v 90% to bylo z prava do leva. I tak jsem to řekla, bohužel se ukázalo že Arwen u tzv. boxu točí přesně naopak. Navíc díky velkému vyhecování a mojí nepozornosti se stalo, že naše krvelačná bestie skočila po balonku v ruce trenérky a cvakla zubama. Ruka trenérky naštěstí stačila uhnout, ale odneslo to triko, v kterém Ar udělala díru. Ostuda, já vím. Jen pro mou obhajobu. Věděla jsem sice, že je Arwen blázen a tohle opravdu dlouho dělala i nám, jenže u nás si to už nedovolí. Měla jsem si uvědomit, že toto hrozí a Arwen si pevněji držet. Trenérka byla sice později obezřetnější a já musela jít např. s Arwen dál od ní při vysvětlování otočky a já byla mírně zklamaná, že tohle jsem nezvládla, přesto se cvičilo dál. Trenérce děkuji, taky nás mohla vyhodit.  Musím na ní dávat větší pozor a spíš ne hecovat se musí uspávat.

Na konci si pejsci opět zaběhali přes překážky. Pak jsem byla odvezena Markétou a jejím pudlíkem Pítim společně i s malou kníračkou, jejichž jméno ani jméno paničky si napamatuji na metro. Holkám moc děkuji, Doufám, že se ozvou na moje stránky a ještě se uvidíme. Metrem na Zličín a busem do Berouna, kde nás nabral Standa, zlatíčko a odvezl nás rovnou do postýlky.

Arwen byla utahaná spíše než fyzicky, psychicky. Cesta jí dala zabrat a je pravda, že je to sport nejen pro svalovce, ale i myslitele :-D Všechny začátky jsou těžké ale my se nevzdáváme. Setkala jsem se opět s novými lidmi i psy a určitě příště dorazíme znovu.

Někdo sice pejsky při tréninku fotil, ale bohužel jsem žádného z nich neznala, tak netuším, zda by se nějaká fotečka Arwen nenašla. Kdyby jste jí objevili, prosím dejte mi vědět.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA