Jdi na obsah Jdi na menu
 

Potlach 2007

10. 9. 2007

Fotky ZDE. 

Potlach 7. - 9. 9. 2007
Strahov, Okrouhlé Hradiště

 

Nejdříve je asi zapotřebí vysvětlit, co to ten potlach vlastně je. Jednoduše řečeno je to sraz lidí, kteří milují přírodu, zábavu a hlavně přátelství. Koná se každoročně první týden v září, pořádá ho trampská osada Zlomené srdce a co je pro nás nejdůležitější - před čtyřmi lety jsme se Standou právě na Potlachu dali dohromady. Arwen s náma měla ject poprvé.

 

V pátek jsem sbalila to nejteplejšího oblečení, co jsem doma měla. Napakovali jsme si řízečky, masíčko na gril a hlavně dobrou náladu, i přesto, že nás čekal víkend pod širákem a venku to vypadalo na stavění sněhuláků. Docela jsem litovala Arwenku - její srst jí moc nehřeje a kabátky Standa na psech neuznává.

Obrazek
vlajka "Zlomeňáku" s Arwen v pozadí

 

Vyjeli jsme na Plzeň, za Plzní se dali na Karlovy Vary, ale cestou uhnuli na Konstantinovy Lázně a odkud je to už jenom kousek do Okrouhlého Hradiště, kde je pěkná hospůdka - a zrovna tam většina vandráků v pátek na Potlachu zamíří. Zvlášť když je venku taková zima. Arwence se tam zpočátku moc nechtělo, bojí se neznámých lidí  - a tady jich byla plná hospoda a všichni se s ní chtěli přivítat. A v tom momentu se k nám přihrnul Jack - kříženec border teriéra s pitbullem a kdo ví ještě s čím. Jack je ale moc hezkej pejsek a určitě Arweně nechtěl ublížit. Jenže ona to nečekala, takže opět předvedla svojí pravou pitbullí povahu - bojovnou (šíleně se bojí).

 

Po chvilce se jí Jack začal líbit. Stále to ale nebylo takové líbení se, aby se nechala obskakovat. Jack si nechtěl nechat vysvětlit.  K tomu byla Arwen hodně utahaná. Tak jí Standa šel uložit do auta. Tam si spokojeně lehla a usla. My tedy měli „volné ruce“ a mohli se bavit na 100%. Kolem dvanácté jsme si šli lehnout - za Arwen do auta. Spinkalo se nám krásně - dokonce ani zima mi nebyla. Arwen totiž hřeje pod peřinou.

 

Celé sobotní dopoledne jsme prokecali s kamarády, které jsme dlouho neviděli, seznámili jsme se s Jackovou sestrou Jokey, která si s Arwen hrozně rozuměla, pak jsme si udělali obídek na ohni - opravdu přírodní kuřecí řízečky a vyrazili na kafe do hospody. Tam už byli Žiláci s Alfinou, takže si už Jack tu svojí lásku k Arwen rozmyslel. Ještě že tam ten Alf byl. Odpoledne probíhali soutěže. Standa dokonce i získal jedno z předních míst, takže večer u slavnostního ohně dostal placku. Arwenka s námi ale poseděla jenom chvilku, protože ji blbnutí s hafanama tolik utahalo, že jí Standa téměř dotáhl k autu a byla tuhá.

 

Jenže kolem druhé-třetí hodiny ráno nám Arwen pozvracela auto, kde jsme spali. Standa to musel všechno uklidit - já totiž spala jako miminko. Probudila jsem se až když mi ji strkal pod peřinu, protože se celá klepala. Máme podezření, že sežrala něco v lese. Snad houby či co.

Obrazek
Arwen a slavnostní oheň

 

V neděli ráno měla ještě průjem, ale s dietkou jsme to ustáli a mohli vyrazit na houby. Domluvili jsme se totiž s Žilákama, že si dáme u nás obídek - smažené houby s bramborem. Za chvilku jsme měli plný košík, sbalili jsme věci a ještě před polednem vyrazili na Královák, tam jsme houby očistili, uvařili oběd a dokonce jsme stihli i malou procházku. Arwen se očividně ulevilo ale přesto jsme byli na dietě ještě v pondělí. Rýži ovšem samotnou nežrala, tak jsme jí to zalili kuřecím vývarem - ten jí nemůže ublížit.

 

Byl to skvělý víkend. Těšíme se na příští rok zase v září.

Obrazek
Já s "Finonou"

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA