Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jitka Majkyová slavila narozeniny.

8. 10. 2007

Fotky (by Jitka Majkyová) naleznete ZDE.
Fotky (by Lucka Benjiová) jsou
o kousek dál.

29.10.2007 sobota

Praha - Malešice

Díky tomu, že jsme nevěděli stále co přesně je s Arwen a po včerejší návštěvě Svobodových na chatě v Plískově, kde nám tedy počasí moc nepřálo a Arwen neměla moc náladu, nechali jsme naší Arwenku doma a na 15:00 hodinu vyrazili směr Praha - Malešice. Cestu jsem měla perfektně popsanou až k baráku. Zabloudili jsme akorát kousíček a jenom protože jsem nepochopila že hopa měla být hospa a to znamená hospoda. To jsem ale kus vola, co?! To by poznal každý. J

Obrazek
takové dobroty nás čekaly

No dojeli jsme k rodinnému domku, kde na nás vybafl černohnědý hovawart, Majky, asi Axa a chlupaťoučký Benji. Jitka nám šla hned naproti, takže nás ani jeden z nich nestihl sežrat. By mě ani nenapadlo, že bez Arwen jsme tak ohroženi. Seznamovací fráze moc nemusím - přesto jsou důležité. Tak například mě se hodily, abych zjistila, že černohnědý hovawart je kříženec pitbulla a berňáka, je to fenka a jmenuje se Šiva, její panička je Aneta. Axu jsem trefila. Byla úžasná, získala si mě na první pohled. Majky mě dokonce vítal. To bych ani nečekala. I když to možná bylo kvůli dárku pro Jitku. A pak u stolu s dobrotkama seděl a pečlivě hlídal Honza, drahá polovička Jitky,  a Lucka s Benjim. Ještě než jsme se posadili ke stolu, předali jsme Jitce dárky. Což vyvolalo hromadné předávání. Musím se přiznat, ač nerada, že jsem hodně trpěla výběrem dárku pro Jitku. Nakonec jsem vymyslela úžasný a věřím, že Jitka by z něho byla nadšená, ale zkomplikovalo mi to Německo. Časem, až to předám jako dodatečný dárek Jitce, vysvětlím podrobnosti. Takže jsem přivezla alespoň něco Majkymu. Normálně mu to kupuje Jitka, takhle snad ušetřila a koupila si něco pro sebe. I když pochybuji - spíš měl Majky jen více dobrot. Lucka se ovšem vytáhla. Dala oslavenkyni vizitky s Majkym. Jitka říkala, že je časem naskenuje na svoje stránky-tak to zkoukněte, jestli je tam už nemá-stojí to za to.

Obrazek
tak tohle by Arwen neprošlo

Pesani měli vybrané společenské chování. Nikdo ale opravdu nikdo neloudil, nikdo nám neodnášel stůl, nikdo si nedovolil skočit na židli či na stůl nebo nedej bože do klína, žádného ze psů nenapadlo ukradnout něco z připravených dobrot, dokonce mě překvapili, že neprovokovali sousedovy psy ani neprovozovali svoje sadistický hry. To přece žádný slušně vychovaný pes nedělá. Pejsci, co byli na této oslavě si v rohu zahrady roztáhli deku a hráli v tichosti „člověče, nezlob se“, později k večeru si opakovali oblíbený předmět „zkoušky poslušnosti“. Zkrátka ničím nepřekvapili.

Obrazek
všimněte si, že Jitka je z Axy natolik rozhozená,že si špiní mikinu kleštěma na grill

My si zatím mohli povídat v klidu o flyballu, coursingu, dog frisbee, dogtrekkingu, obraně, poslušnosti, o pejscích všeobecně, o smutném začátku a šťastném konci jedné krásné fenky, o nesmrtelnosti lásky mezi psem a člověkem atd. A hlavně jsem si všichni moc dobře uvědomovali, že nebýt těch raťafáků, my bychom vlastně ani nežili. Jen bychom přežívali. A hlavně nikdy bychom se ani nepotkali.

Obrazek
Aneta se smečkou - Majky,Benji a Šiva

Kolem desáté (asi?) na nás vlezla zima, tak jsem uklidili, naskákali do aut a vyrazili do postýlek a pelíšků a hlavně my za Arwenkou, ať jí to můžeme vyprávět. Vezli jsme Anet s Šivou na Butovice, což pro nás není žádná zajížďka a hlavně, jak jsem s Anetou kecala ztratila jsem pojem o čase.

Bylo to úžasné. Jsem ráda, že jsme tam mohli být taky. Standa sice prohlásil, co na tom máme - kecat více jak 5 hodin o tom samém -o psech. Myslím, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že ani nemá cenu mu něco vysvětlovat. Na to si musí být srdce. Psí srdce.

fotografie v textu jsem použila z galerie Jitky a Lucky(viz odkaz nahoře).
děkuji holky :-)


 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA