MVP Letňany
Sobotní ráno je podle mě od toho, aby se spalo pokud možno co nejdéle. Jenže tohle moje pravidlo se mění v případě, že Katka příjde s tím, ať jí a Citě dělám doprovod na Mezinárodní výstavu psů v Letňanech. Samo, že jsem jela ráda, jenže vstávat v šest hodin?!
No, abychom náhodou nepřijeli pozdě, vyráželi jsme už v půl sedmé. I když jsme tam měli být až něco po osmé hodině. Arwenku jsem nechala doma. Pohybu by moc neměla a hlavně by mi popravdě řečeno překážela. Věděla jsem, že budeme brzo doma, takže to doma prospala.
Dorazili jsme do Letňan brzo, tak jsme měli aspoň čas jít s Citou na rozlehlou louku u výstaviště, aby se vyvenčila a my mezitím okukovali pejsky. Bylo jich tam fakticky hodně. Pro každého pejskaře je to svátek vidět tolik psů najednou. Cita má občas špatný první kontakt s ostatními hafany, ale potom by s nimi dováděla ostošest. Měla jsem jí od začátku na starost. Musím říct, že když mě oslovili jiní návštěvníci výstavy, co jsme potkali při venčení, jako majitelku tak hezkého psa jako je Cita, dělalo mi to radost.
Výstava byla dle mého dobře zorganizovaná. Zaplatili jsme vstup, našli halu 6 a kruh, kde bylo už pár ridgebacků. Rozložili bednu pro Citu a křesílka pro nás, nalili si kafe a okukovali konkurenty.
Po chvilce dorazila Míša s RR Maruškou. Vystavovali v třídě mladých. Ale nebyli jediní z našich známých, kdo dorazil vystavovat nebo se jen mrknout.
Lucka s Benjim, Adéla s Andulkou a Jitka s Honzou (bohužel bez Majkyho). Na Benjiho jsem se šla podívat několikrát – jejich hala byla kousek od té naší. Benjiho ani Lucku vystavování očividně nebaví, berou to jako povinnost. Benji je ale krasavec a získal „N“.
Andulku jsem neviděla ani jednou. Byli daleko a já jela hlavně s Katkou a Citou. Taky se umístila s „N“. Jsou oba mlaďoučký.
Jitka s Honzou obíhali nás všechny. Sháněli nalepku pointa a to se povedlo. Citka Jitku vítala jako by někde čekala Majkyho (že by byl v batohu nebo kapse?).
Citu jako obvykle vystavování nebavilo – říkám jí zívací pes v kruhu. Je to ale krásná fenka a tak získala s Katkou třetí místo – tedy výborná 3, což je krásný výsledek a já byla na ně moc pyšná.
Samozřejmě jsme ani mi nemohli nechat všechny ty stánky bez povšimnutí, takže jsme po skončení vystavování oběhli co mi Katka dovolila. Moc toho nebylo, ale stihla jsem koupit dobroty Arwence (měla jsem docela výčitky svědomí, že jsem jí nechala doma) a taky už jeden vánoční dáreček – ale pssst, to je překvapení.
Cestou domů jsem se stavili za Standou na rychlý pokec v práci.
Hned jak jsme dorazili domů, vzala jsem Arwenku a vyrazili ven. Šla s námi i Zuzka s Bibinkou. Holky se vyběhali, i když na Citě šla vidět únava.
Byl to den strávený s tou nejlepší společností – promiň Kačko – nemyslím totiž Tebe a Citku – ale všechny ty pejsky.