Horký víkend na Šumavě 30.5.-1.6.2008
Fotky z grilovačky - tedy oslavy narozenin tatínka jsou ZDE. Netýká se to moc hafanů, ale spíše nás jako rodiny, do které Arwen patří. :-D
V pátek ráno jsem sice vstávala jako když jdu do práce, ale namířila jsem si to do Hořovické nemocnice na darování krve. Tam ze mě vytáhli téměř půl litru rudé tekutiny a mohla jsem se ten den práci obloukem vyhnout. Sláva darcům krve a jejich nároku na den volna. Jenže na nějaké flákání já nejsem, takže jsem doma popadla již sbalené věci a mazala na autobus směr Praha, odtamtud do Strakonic, kde na nás už čekala máma s tátou. Zajelo se nakoupit, jenže před obchodem jsem zjistila, že nemám peněženku....nebyla ani v batohu, ani v kapsách, ani jsem ji nenechala u mámy v práci, dokonce ani na nádraží jí nikdo nevrátil. Že by mě to překvapilo to se říct nedá. Holt jsem byla o nějakou tu hotovost lehčí vinou mojí neopatrnosti a čeká mě vyřizování dokladů a to všech. Od občanky až po legitimaci do knihovny. Fakt skvěle začatý víkend. V Praze si hlídám cennosti, ale v tom malém okresním jihočeském městečku bych zloděje nečekala. Nu což, poučení pro příště.
Dojela jsem s našima domů, tam jsme stihli jen rychlé kafe a mazalo se na kola, Arwen do postroje a hurá na Dětský den do Malenic (jo, jsou to ty Malenice, které jsou zmiňované ve Slunce, Seno, Jahody..."To takové disko v Malenicích....!"). Arwen opět nezklamala a makala jak divá. Cestou jsme se schladili ve Volyňce. Říkala jsem si, jak jsem chytrá, že jsem ji vzala ke kolu, protože aspoň mezi dětmi nebude zlobit, jenže to jsem nečekala, že na dětském dnu bude ukázka dravého ptactva a ty opeření kreténi budou máchat křídlama. Samozřejmě Arwen stropila scénu vražedného hafana, co se ani krkavce nebojí a svým štěkotem způsobila, že děti na pár minut naprosto ztichly. Jen Sam se ozval do ticha s hláškou: "to je Arwen, náš pitbull". Takže hodně dlouho trvalo ji uklidnit. Když se to povedlo, děti se rozhodli, že po pohlazení orla skalního zvládnout i pitbula. Každou chvíli chodili s kouskama vuřtů, sušenkama a pod., zda jí smějí dát. Dařilo se mi je poučovat, že pejsek není popelnice a má moc náchylné bříško. Skvělá socializace.
V sobotu od rána to byla honička. Přípravy na narozeniny táty se vyhrotili. V tom vedru to byla opravdu paráda. Arwen zůstala na zahradě s tátou a Standou, který dorazil v pátek večer vlakem za námi a já cestovala s mámou po nákupech. Pak se mohlo jen zasednout ke grilu a čekat na dobroty. K tomu se popíjelo pivko, víno a většinou limči. Ono začít s alkoholem odpoledne na slunci je vražedné. Když se to zatáhlo a začalo být celkem dychatelno, dali jsme si turnaj v petanque. Už taky bylo něco upito, takže byla legrace k popukání. Nejvíce nás asi bavil Ríša, známý komik a bavič. Bylo to moc hezký. Arwen byla večer tak utahaná, že usínala i na obyčejné trávě :-O což je u ní téměř nemožný jev. Večer jsem si zalehla do postýlky a moc jsem přemýšlela, zda mám vyrazit na tu výstavu - na Pitbull show Křivonoska 2008. Není to moc levná záležitost. Standovi se taky nechtělo po skvěle stráveným večeru ráno vstávat brzo, půjčovali jsme si cizí auto a vůbec to bylo celé nějaké moc narychlo. Bez zkušeností apod. ....no váhala jsem dokud jsem neusla. A jak jsem se nakonec rozhodla? Tak o tom si přečtěte v příspěvku "Pitbull show 2008 Křivonoska".