Jdi na obsah Jdi na menu
 

Coursing Kralupy nad Vltavou 16.3.2008

18. 3. 2008

INFO FOTO

Nádherné fotky od Andrey Soldánové jsou na www.andrea.soldan.cz - najdete na nich nejen Arwenku, ale také ostatní účastníky tohoto tréninku s možností vyběhání licence. Jsem ráda, že tam Andrea byla a ochotně fotila nejen svoje polské chrty Majču a Azunku, ale také ostatní. Patří jí moje veliké DĚKUJI.

Další skvělé fotečky mi udělala Terka Svobodová, která i s Aishou plnila první licenční běhy. Obětavěla běhala s foťákem na trase a riskovala tak sestřelení Arwen. Fotky jsou úžasné. Dokonce mi zachytila i Arwen, jak vyvádí v autě během přestávek mezi běhy. I jí jsem za to moc vděčná.

Obě dvě fotografky mi umožnili použít jejich díla na své stránky, takže jsem si udělala takové malé album Arwenky a coursingu 16.3.2008 na rajčeti.

INFO TEXTÍK

Ráno jsem vstávali poměrně brzo. Byla jsem celá netrpělivá. Za okny ale ani památky včeřejšího sluníčka, takže mě moje bujará nálada brzo opustila. Ale to ještě neznamená, že bych to vzdala. Nechala jsem stáhnuté žaluzie, abych Standu neodradila a přece jenom nás dle plánu odvezl do Kralup.

Cestu jsem měla dopodrobna nastudovanou z internetu, takže jsem mohli vyject. Jelo se celkem snadno. Jen stále pršelo. Cestou mi volala i Terka, jak to teda vypadá s tím coursingem...no byli jsem téměř u Kralup a stále pršelo. Ale Terka to taky s Michalem a Aisho nevzdali. Dokonce sebou vzali na čumendu i Verču s Baxym (Baxy je mladý a velice temperamentní RR, kterého jsem už před časem potkali u veterináře). Na místo určení jsme dorazili s dost velkým předstihem. Arwen jsem nechali v autě a šli vyzvídat, jak to teda vidí. Zda se běhat bude nebo ne. Dráha byla už téměř natažená a povrch se zdál být naprosto v pohodě. Nikde žádné promočené místa a tedy i bezpečné pro hafany. Takže i když ještě pršelo, šli první účastníci na dráhu. Já se tam seznámila s chovatelkou vlkodavů Evou, která přijela se svýma dvěma mladýma fenkama Ninuškou a Haničkou. Když Eva musela odběhnout pohlídat kamarádce Deerhounda, nabídla jsem se, že jí Haničku podržím. Arwen byla totiž ponechána v autě. Hanička si mě okamžitě získala. Takovou kliďasku s čertovskýma očima jsem ještě neviděla. Vlkodavové jsou opravdu nádherní psi. Během celého dne jsem si s paní Evou povídala a ač máme naprosto rozdílná plemena měli jsme toho spoustu co probírat. Moc mi to čekání zpříjemnila a já doufám, že jí zase někde potkám. Mimochodem její stránky jsou www.aarkas-eden.com - tak se na ty psí obry podívejte - stojí to za to.

Obrazek
foto by
Andrea Soldánová

V momentě kdy jsem si užívala Haničku a tvářila se jako majitelka vlkodava, dorazila i Terka, Michal a Aisha společně s Verčou a Baxym. Michal si neodpustil poznámku, že jsem si pořídila pěkného hafana a mě bylo hezky, že nakonec dorazili a že to bude super strávená neděle. ¨

Brzo šla Arwen na dráhu. Už v autě vyváděla, když viděla, že je tam střapeček a že ho ostatní pejsci mohou honit. Ale když jsem jí propustili ze zvukové bariéry - auta, začala teda štěkat pořádně, hrabala o beton, a lidi se otáčeli, co tomu psu jako děláme. No co s ní mám dělat. Pustila jsem jí na dráhu, která byla mimochodem naprosto dokonalá a po celé délce jste mohli na psa koukat. Běžela krásně, občas teda dle mého mohla běžet rychleji, nebo trochu víc používat svůj mozek (přesně kopíruje trať), ale i tak jsem na ní byla moc pyšná. Samozřejmě první běh splněno. Chvilku po nás odběhala i Aisha svůj solo běh. Taky samozřejmě skvěle. Jak by taky ne, má praxi z honění zajíčků. Závidím Svobodovým - jejich Aisha běhá krásně a neřve ani předtím ani během a ani potom. Jak úžasný pes to je.

Obrazek
foto by Terka Svobodová

No a pak se čekalo a čekalo. Část doby jsme si zkrátili procházkou kolem Vltavy. Ale Arwen musela jít na vodítku, neboť riskovat vběhnutí psa na dráhu jsem fakt nechtěla a ona stále čuměla směrem na dráhu. A pak se taky samozřejmě povídalo s ostatníma pejskařema. Kromě Svobodovým a Verči s paní Evou jsem si ještě popovídala s Luckou a RR Gyomem, co s námi byli včera na výletě na Tetíně a taky s Danou a RR Vincentem, které jsem zatím znala jen z vyprávění od Katky s Citou a Terky s Aishou.

Dle mého se nečekalo tak strašlivě dlouho jak mě někteří upozorňovali a Arwen mohla na dráhu podruhé. Mezi běhama (pokud nebyla na té procházce) bivakovala v autě. Jinak bychom si nikdo nemohl říct ani slovo. Když jsem jí šla kontrolovat, zjistila jsem, že si obrousila jeden drápek na pacce do živého. Teda nic vážného. Jen jsem jí pak hlídala, aby netahala na betonu. Mohla se zapřít do trávy...I druhý běh jsme i s drápkem zvládli a mohlo se ject domů.

Obrazek
foto by Andrea Soldánová

Cestou jsem se ještě s posádkou Svobodovic Audiny stavili na pozdní obídek v Loděnicích. Byla to báječně strávená neděle, i přes to škaredé počasí. Doufám, že 30.3.2008 bude sluníčko svítit na celé Kralupy, aby se nám čekalo líp.

Děkuji Czech coursing clubu za uspořádání tohoto tréninku s možností vyběhávat licenci.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA